|
|
Mezidruhová hybridizace u rákosníků rodu Acrocephalus
Majerová, Veronika ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Kotlík, Petr (oponent)
Rákosníci rodu Acrocephalus prodělali během posledních několika milionů letadaptivní radiaci, která dala vzniknout třiceti jedna druhům obývajících předevšímEurasii, Afriku a Austrálii. Většina druhů je morfologicky velmi podobná, liší sevšak ekologickými nároky, migrační strategií a zpěvem. Mezi jednotlivými druhydochází v přírodě k hybridizaci a to nejen mezi sesterskými druhy, ale i mezifylogeneticky relativně vzdálenými. Hlavním cílem této studie bylo zjistit, jestlitato hybridizace vede ke genovému toku mezi druhy a jaké faktory míru genovéhotoku ovliňují. Za tímto účelem jsme provedli detailní populačně genetickou analýzuu tří evropských druhů rákosníků rodu Acrocephalus, podrodu Notiocichla:rákosníka obecného (A. scirpaceus), rákosníka zpěvného (A. palustris) a rákosníkapokřovního (A. dumetorum). Naše výsledky založené na analýze sekvenčních datz osmi jaderných lokusů ukazují, že ke genovému toku mezi studovanými druhydochází, ale vždy jen v jednom směru. Genový tok je vyšší mezi genetickypříbuznějšími druhy než mezi ekologicky podobnějšími druhy, kteří mají vícepříležitostí k hybridizaci. Odhadli jsem také, že rákosník obecný a rákosník zpěvnýdivergovali zhruba před 1,1 milionem let a rákosník pokřovní a předek rákosníkaobecného a rákosníka zpěvného zhruba před 2,5 miliony let. U dvou lokusů...
|
|
|
Vliv UV složky spektra na odmítání parazitických vajec rákosníkem obecným (Acrocephalus scirpaceus)
Šulc, Michal ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Jeden z nejlepších způsobů obrany hostitele před hnízdním parazitismem je rozpoznání a odmítnutí parazitického vejce. Řada studií prokázala, že UV složka světelného spektra, kterou jsou ptáci schopni na rozdíl od lidí vnímat, hraje důležitou roli v chování ptáků. Použitím spektrofotometru jsme zjistili, že vejce rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus) a kukačky obecné (Cuculus canorus) se liší především svou světlostí, ale také UV odstínem. Ve své diplomové práci jsem si proto položil otázku, jaký vliv má UV odrazivost vajec na rozpoznávání a odmítání parazitických vajec. Abychom to zjistili, provedli jsme tři experimenty. V prvním experimentu jsme parazitovali hnízda modelovými vejci natřenými speciálními bílými barvami lišícími se pouze v UV složce spektra (UV+ a UV-). Ve druhém jsme hnízda rákosníků parazitovali jedním konspecifickým vejcem natřeným buď UV blokem, látkou redukující odrazivost vajec v rozmezí 300-400 nm, nebo vazelínou, která odrazivost nijak neovlivňuje. Ve třetím pokusu jsme pak UV blokem a vazelínou přetírali jedno z vlastních vajec hostitele. V každém experimentu jsme sledovali reakci hostitele na parazitická vejce. Protože vejce rákosníků sama odrážejí UV záření, očekávali jsme, že vejce UV- budou odmítána častěji podobně jako vejce natřená UV blokem, spíše než vejce...
|
|
|
Mezidruhová hybridizace u rákosníků rodu Acrocephalus
Majerová, Veronika ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Kotlík, Petr (oponent)
Rákosníci rodu Acrocephalus prodělali během posledních několika milionů letadaptivní radiaci, která dala vzniknout třiceti jedna druhům obývajících předevšímEurasii, Afriku a Austrálii. Většina druhů je morfologicky velmi podobná, liší sevšak ekologickými nároky, migrační strategií a zpěvem. Mezi jednotlivými druhydochází v přírodě k hybridizaci a to nejen mezi sesterskými druhy, ale i mezifylogeneticky relativně vzdálenými. Hlavním cílem této studie bylo zjistit, jestlitato hybridizace vede ke genovému toku mezi druhy a jaké faktory míru genovéhotoku ovliňují. Za tímto účelem jsme provedli detailní populačně genetickou analýzuu tří evropských druhů rákosníků rodu Acrocephalus, podrodu Notiocichla:rákosníka obecného (A. scirpaceus), rákosníka zpěvného (A. palustris) a rákosníkapokřovního (A. dumetorum). Naše výsledky založené na analýze sekvenčních datz osmi jaderných lokusů ukazují, že ke genovému toku mezi studovanými druhydochází, ale vždy jen v jednom směru. Genový tok je vyšší mezi genetickypříbuznějšími druhy než mezi ekologicky podobnějšími druhy, kteří mají vícepříležitostí k hybridizaci. Odhadli jsem také, že rákosník obecný a rákosník zpěvnýdivergovali zhruba před 1,1 milionem let a rákosník pokřovní a předek rákosníkaobecného a rákosníka zpěvného zhruba před 2,5 miliony let. U dvou lokusů...
|
|
|
Úloha hnízda při reprodukci rákosníka velkého
Jelínek, Václav ; Procházka, Petr (vedoucí práce) ; Krist, Miloš (oponent) ; Trnka, Alfréd (oponent)
6 Abstrakt Ptačí hnízda poskytují ochranu vejcím a mláďatům, umožňují rodičům bezpečně opustit potomstvo a zase se k němu vrátit, jejich termoregulační vlastnosti snižují energetické náklady na inkubaci vajec a zahřívání mláďat, a jsou tedy klíčovými strukturami v reprodukci drtivé většiny druhů ptáků. Díky svému významu by tedy měla podléhat přírodnímu výběru. Bylo proto navrženo několik hypotéz, které popisují selekční tlaky, jež na velikost hnízda samého nebo některých jeho částí působí. Ve své dizer- tační práci jsem testoval platnost několika z nich u rákosníka velkého (Acrocephalus arundinaceus) - otevřeně hnízdícího druhu pěvce, jehož hnízda jsou k tomu velmi vhodná, neboť vykazují značnou ve- likostní variabilitu. K tomuto účelu jsem využil jak rozsáhlého datového souboru několika set změře- ných hnízd tohoto druhu, tak i experimentů, při kterých jsem s velikostí rákosničích hnízd aktivně ma- nipuloval. Ve shodě s předchozími studiemi se nám nepodařilo prokázat, že by velikost hnízda rákosníka velkého měla vliv na pravděpodobnost jeho parazitace kukačkou obecnou (Cuculus canorus). Ta byla ovšem ovlivněna několika jinými faktory, a to načasováním hnízdění, hustotou rákosového porostu v blízkosti hnízda, a především jeho viditelností z nejbližšího potenciálního místa, ze kterého kukačky hostitelská...
|
|
|
Studium vybraných faktorů ovlinujících hnízdní populaci rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus)
KITTLOVÁ, Lucie
Práce se zabývala sledováním výskytu, početnosti a rozmístění hnízdní populace modelového druhu rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus) na vybraných lokalitách a následné vyhodnocení v závislosti na sledovaných hnízdních parametrech: výška hnízda nad vodou, hloubka vody, vzdálenost hnízda od volné vodní hladiny, vzdálenost hnízda od nejbližšího pevného bodu a počet stébel, na kterém bylo hnízdo postaveno. Na lokalitách byla dále zjišťována potravní nabídka. Výsledky byly statisticky analyzovány s cílem zjistit, zda dané faktory mohou ovlivňovat hnízdní úspěšnost a populační hustotu rákosníka obecného. Marginální vliv na úspěšnost vyvedení hnízda byl zjištěn pouze u hnízdních parametrů: počet stébel (nejvyšší úspěšnost u hnízd zavěšených na třech stéblech) a vzdálenost od pevného bodu. Úspěšně vyvedená hnízda byla o 26% (tedy o 1,8 m) vzdálenější od pevného bodu než hnízda s neúspěšným výsledkem hnízdění, což může být vysvětleno predačním tlakem. Nejpočetnějšími hmyzími řády z potencionální potravní nabídky na lokalitách byly: Diptera (60%), Hymenoptera (21%) a Araneae (12%).
|
|
|
Sledování hnízdních parametrů rákosníka obecného \kur{(Acrocephalus scirpaceus)}na náhodně vybraných lokalitách v CHKO Třeboňsko.
ZÁRUBOVÁ, Marie
Cílem práce bylo na náhodně vybraných lokalitách v CHKO Třeboňsko provést pravidelný monitoring hnízdního výskytu rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus), změřit všechny dostupné hnízdní parametry každého nalezeného hnízda {--} umístění hnízda v porostu, charakteristika porostu, průběh hnízdění rákosníka obecného - zjistit, které faktory mohou hrát v obsazování daných lokalit roli {--} pomocí instalace umělých hnízd zjistit míru hnízdní predace na sledovaných lokalitách. Tyto změřené parametry statisticky vyhodnotit a nalézt možné závislosti a vztahy, které by mohly ovlivňovat průběh či úspěšnost hnízdění.
|
host ::
RSS.